Naše svatba V+H

Rozhodli jsme se, že Vám sepíšeme článek o naší svatbě s Honzou. Myslím, že informace z plánování by mohly nastávajícím nevěstám pomoct a zároveň nás zase o něco víc poznáte. My jsme se poznali v Rumunsku – v Banátu (kde má Honza s kamarádem hospodu, penzionek, pořádají expedice a organizují Festival Banát – na který mimochodem určitě stojí za to jet!) Oba rádi sportujeme a těch sportů co nás baví je víc – házená, beachvolejbal, běhání, koloběžky, kola, běžky, lezení po skalách, tenis, badminton, squash…. Kromě samotného sportu chodíme oba rádi po horách, stanujeme a trávíme čas v přírodě. To nás asi kromě naší dvouleté dcery spojuje především 🙂 O ruku mě Honza požádal při lezení ve skalách. Měli jsme sebou 8mi měsíční Terezku, tak to bylo náročnější, ale nakonec jsem na ten prstýnek v magnéziu narazila.

Svatební místo

Zásnuby tedy proběhly v září a celkem brzy jsme začali přemýšlet nad svatebním místem. Věděli jsme totiž, že naše požadavky asi jen tak někdo nesplní. Potřebovali jsme prostor pro minimálně 100 osob (nakonec cca 135), kde si budeme moct vzít vlastní catering, vlastní alkohol, ubytujeme všechny svatebčany, budeme se moct bavit do rána a navíc to bude na pěkném místě. Zároveň jsme chtěli mít obřad, párty i spaní na jednom místě. Na jiných svatbách nás moc nebavily prostoje a tímto jsme se jim chtěli vyvarovat. Jsme z České Lípy (má rodina a přátelé z Teplic a někteří kamarádi z Prahy, proto jsme chtěli všechny svatebčany ubytovat, aby nemuseli řešit odvoz). Hledali jsme především na internetu, kde jsme ale nenašli potřebné informace. Proto jsme nakonec nalezené prostory obvolávali (Sklářská Krčma Ajeto – nemají ubytování, nelze se bavit do rána, s cataringem, Dymník – malá kapacita ubytování, s cataringem, Chata Kynast u Jablonce – relativně drahá, malá ubytovací kapacita, U Větrné víly – malá kapacita, brzký noční klid). Prostorů bylo více, nakonec jsme ale dostali tip na Rekreační středisko Preciosa Borný na břehu Máchova Jezera. Krásný dřevěný prostor pro více než 100 lidí, možnost vlastního cataringu/pití/obsluhy, zábava do rána, dostatečná ubytovací kapacita – nikdo ze svatby neodjížděl, všichni ubytovaní i s dětmi v chatkách (což bylo ideální pro ty, co měli opravdu malé děti – mohli je dat spát a vzít si chůvičku). Prostor jsme měli zamluvený už v únoru.

Plánování

S místem jsme ihned domlouvali fotografa, jídlo a kapelu. Věděli jsme totiž přesně koho chceme a bylo pro nás důležité, aby měli právě tito dodavatelé v daném termínu volno. Vše jsme tedy zamluvili na 2.9.2017. Co jsme ale nedomysleli, byl úřad. Tam nám oznámili, že tento víkend neoddávají, nabídli nám ale pátek – že se určitě nějaký úředník, co nás oddá, najde. Po krátké úvaze jsme pátek vzali. Všichni známí si čas udělali, navíc jsme mohli svatbu pojmout jako celo víkendovou akci. Následně jsem domlouvala floristku a cukrářku. Postupně jsme také připravovali dekorace. Celkově jsme vlastně jen zařídili nejdůležitější dodavatele a přípravy začaly až s blížícím se termínem. Těsně před svatbou probíhá zmíněný festival v Rumunsku, takž jsme se spíš soustředili na něj, a po příjezdu se vrhli na to, jak vůbec svatební den bude vypadat. Obecně všechno děláme na poslední chvíli a ani se svatbou to nebylo jinak. Víceméně vše, krom počasí klaplo. Proto si myslím, že pokud nepožadujete konkrétní místo nebo dodavatele, můžete naplánovat svatbu i za velmi krátkou dobu.

Místo klasických oznámení jsme zvolili webové stránky. Věděli jsme, že potřebujeme svatebčanům předat spoustu informací, proto se nám tato možnost zdála jako nejlepší. Web jsem dělala sama pomocí nástroje Webnode, kde to zvládne každý, Kromě možnosti rychlého rozeslání velkého množství informací vidím výhodu v tom, že nám zde pozvaní vyplňovali formulář. Díky tomu jsme věděli přesně, kdo přijde a kolik nocí zde stráví. Náš web najdete zde.

Harmonogram dne

Už od předsvatební noci pršelo a teplota klesla zhruba ke 12 stupňům. Nenechali jsme si ale zkazit náladu, a naši svatebčané nám dost pomohli. Všichni (ať už kvůli zimě, nebo díky zběsilým barmanům a jejich roznášení panáků) začali velmi brzo popíjet, a proto vše plynulo velmi přirozeně. Díky špatnému počasí se nám svatebčané nikam nerozutekli, a proto bylo i celkem jedno kdy co proběhne. Časy jsou jen orientační, nikde jsme je myslím neuváděli. Dopředu jsme řešili jen to, kdy se půjdeme fotit, a kdy bude k dispozici jídlo pití atd. Nechtěli jsme, aby se svatebčané někde nudili, nebo neměli co pít, či jíst.

10-13 hod. – Příjezd hostů, předání klíčů a lůžkovin, dopolední raut, bar

13:30 hod. – Obřad

14:30 hod. – Proslovy (svědek, taťka), přípitek, špagety 

15:00 hod. – Volná zábava, raut, kafe, sladký bar, v průběhu focení rodiny, skupinek 

15:00 hod. – Naše focení a následný hod kytice

16:00 hod. – Krájení dortu

17:00 hod. – První tanec – následně volná zábava

22:00 hod. – Ohňostroj  – překvápko od taťky

0:00 hod. – Druhá kapela, tanec až do rána

Rozpočet

Dopředu jsme si rozpočet neurčovali a vyšplhal se na celkem vysoké číslo. Nicméně bylo to způsobené z velké časti počtem našich hostů. Oba jsme pozvali rodinu a nejbližší přátele, ale i těch je dost. A jelikož už má většina manžela/manželku, bylo konečné číslo cca 135 osob. Rozhodně ale nelitujeme – to nejdůležitější pro nás bylo svatbu oslavit se všemi blízkými a udělat si s nimi velkou párty. Dle ohlasů a našeho pocitu se to asi povedlo :-). Finance se nám nakonec díky štědrým darům kamarádů a velmi štědrým darům rodiny víceméně vrátily. 

Rekreační středisko Preciosa Borný – 10 000 Kč za sál/noc

Chatky – 250 Kč/os/noc (Platili jsme jen rodině a svědkům) – 4200 Kč

RR Photo – 9000 Kč za 5 hodin focení (cca 200 upravených fotek a 80 tištěných)

Plantarium – 7000Kč

Nevěstina květina, maminky a družička květina, tatínkové, ženich a svědek korsáž, luční kvítí na cca 20 stolů, květina na obřadní stůl, nevěstin závoj podél obřadní uličky a na slavobránu

Dortovna – 8000 Kč

3 – patrový naháč, makronky, cupcakes, tartaletky atd..

Adora (objednáno z Etsy.com) – 21000 Kč

Cena samotných prstenů byla necelých 17000, zbytek tvořila daň a clo, protože jsme objednávali z Izraele.

Manželé Schmiedovi – 70 000 Kč

Snack při příjezdu hostů (od rána), sváteční špagety na uvítanou, raut polední, raut večerní, grill, snídaně, guláš a co zbylo z grilu i na další den

Šaty – Svatební salon Kleopatra Teplice – 9000 Kč

Popůlnočky – Primark – 500 Kč

Oblek – Drážďany, obchod si bohužel nepamatuji – 6500 Kč  

Boty oba(Pánské Lasocki, dámské bílé Conversky, a sandále),  kravata, … – 6000 Kč

Kamarád s parťákem (Kapela Pegas) – 6000 Kč

DJ – Zařizovali jsme sami

Bombarďáci – zařídili kamarádi (překvápko)

Pivo – 6x50l – 8500 Kč

Víno – 80l – 7000 Kč (od strejdy z Moravy)

Nealko a Sekt – Džusy, sekt – 2500 Kč 

                          – Kofola (Točená) 1000Kč

(Další nealko co nám zbylo z jiné akce) a voda s citronem a mátou ve džbánech

Tvrdé -30l – slivovice, slivovice s medem a višňovka z rumunska (Dar)

Jutové běhouny – objednaná juta v celku – rozstříhaná a ze zbytku vlaječky (vyráběla tchýně)

Potřeby na jmenovky – kartonový papír, samolepící krajka

Aliexpress – drobné doplňky -dřevěná srdíčka, přírodní provázky

Krabičky, pytlíčky a další drobnosti, ubrousky na pompoms

Celkem cca 5000Kč

Druhý fotograf (Martin Barabáš), obřadní stan, koláčky (tchýně), rolády (mamka), Úřad…

Celkem 10 000 Kč

Celkem nás tedy svatba vyšla na cca 188 000 Kč

  • Neplatili jsme tedy vůbec tvrdý alkohol
  • Koláčky, rolády udělaly maminky
  • Jídlo nám vystačilo na celý víkend (do neděle zůstalo cca 20 lidí)
  • Obsluhu zastali mladí házenkáři od manžela, kterým tímto děkujeme
  • Jídlo vařili známí a strávili s námi na svatbě celý víkend – za to jim taky velky dík:-)

Dodavatelé

Skoro všechny svatební dodavatele jsme vybírali z řad známých, nebo doporučení od známých. Ne vždy je to ale to nejlepší, co můžete udělat. 

Co se týče svatebních fotografií, jsem zklamaná z toho, že jsme se dopředu nedomluvili, co vše se bude fotit. Celou svatbu nám pršelo a fotilo se dost narychlo. Na celkové fotce tedy určitě nemáme všechny svatebčany, půlka je za deštníkem, za stromem nebo už rychle utekli do tepla. Skupinky rodina atd. – vše opět velmi narychlo. Nemám také vůbec vyfocené dekorace, celý prostor, sweet bar a další detaily výzdoby.

Ze sladkého jsem ochutnala jen dort a z toho jsem byla také celkem zklamaná. Naháč byl z venku podle mých představ, ale uvnitř suchý piškot s mascarpone malinovým krémem. Ten byl mdlý a rozhodně ne svěží. Příště bych si určitě nechala udělat ochutnávku.

Holky z Plantaria – květiny – můžu jedině doporučit. Měla jsem jen jakousi “Pinterest představu”, ale celkově mi Zuzka Těťalová dost pomohla. Poslala mi online nástroj na namixování barev – aby věděla, jakou představu mám, a pak vše vytvořila sama. Přijela na místo, vše naaranžovala, upletla čelenku mě i dceři. Spokojenost.

Kapela by byla skvělá, kdyby nám jeden unavený svatebčan neshodil reprák a kapela to v 10 hodin nezabalila. Naštěstí máme dobré kamarády kteří se nejen chopili “DJování”, ale měli pro nás na 12. hodinu připravené překvapení v podobě další kapely – Bombarďáky – které známe z již zméněného Festivalu Banát. 

Prsteny – můžu jedině doporučit. Stránka Etsy.com, na kterou jsem narazila na Pinterestu. Nabízí nepřeberné množství různých prodejců originálních šperků (nejen to, je to takový hoooodně lepší Fler). Vybrali jsme originální prsteny – můj je jemný s mini diamantíky, Honzův je zase chlapský, ale uvnitř je naznačen motiv mého prstenu. Oba jsou z růžového zlata, které mě jednoduše nadchlo až při vybírání. Sedí mi i dohromady se zásnubním z bílého zlata. 

Jídlo bylo dle mého názoru také super – při příjezdu hostů byl připraven malý snack – saláty, pečivo, masové kuličky, řízečky, obložené mísy, různé dipy ovoce a další drobnosti. Po přípitku hosté dostali symbolickou porci špaget s pestem a parmezánem – protože Honza je “špageťák” a každý to ví. Následovala volná zábava, na rautu přibývaly různé chuťovky a začalo se grilovat maso, hermelíny a zelenina. To už ale moc lidí neví, protože strávili moc času na baru a parketu 🙂 V průběhu dne byl samozřejmě guláš a k večeru i třeba uzený losos atd. Ráno obložené mísy, česnečka a další drobnosti.

Šaty byly krásné a všichni je chválili, bohužel jsem se v nich ale vůbec necítila. Při zkoušce mi bylo řečeno, že se při další zkoušce upraví na mou postavu. Na domluvené zkoušce mi švadlena řekla, že neví jestli půjdou zúžit na mou postavu, a že jsem musela zhubnout. Nakonec to šlo, s tím, že jsem z boku cítila opravdu velký kus zapošité látky. Navíc jsem hned na začátku uvedla, že nechci žádné spodnice kruhy atd. Na oné schůzce se švadlenou jsem se dozvěděla, že to bez kruhů nepůjde, že mi jsou šaty dlouhé. Když jsem řekla, že chci šaty splývavé a pokud to nepůjde, nechám tam klidně zálohu a jdu shánět jinam, přišla paní majitelka, že mi tedy šaty za další 1000Kč zkrátí na mou výšku. Musím uznat, že se nakonec vše vyřešilo. Po této zkušenosti a s informacemi, které mám teď, bych si ale rozhodně nechala ušít šaty na míru. Šaty, které by mi přesně seděly a mohla bych v nich strávit celou svatbu, aniž bych se bála, že je zničím.

Dekorace

Veškeré dekorace jsme vyráběli sami s pomocí maminek a známých. Šlo především o jutové běhouny a vlaječky, jmenovky, vývazky, pompoms, informační letáček, vázičky a svícny, dřevěné kulatiny atd. Jutu jsme kupovali na internetu v klasické metráži – 1 metr stojí cca 65Kč. Tchýně jí pak rozstříhala na cca 30cm běhouny (tedy z jednoho metru juty, byly 3m běhounů). Objednávali jsme cca 15m, což nás stálo necelých 1000Kč, a měli jsme z toho 40 m běhounů a ze zbytků vlaječky na výzdobu celého sálu i stanu. Kromě juty jsme použili na vlaječky ještě staré záclony a ty pak tchýně na šicím stroji přišívala na provázek. Vzniklo nám tak opravdu mnoho metrů výzdoby 🙂 Jmenovky jsem vyráběla z kartonového papíru (Kraftstax) a dozdbilla samolepící krajkou, mašlí z jutového provázku a dřevěnými srdíčky z Ali. Vše co bylo třeba, jsem lepila tavnou pistolí. Vývazky jsem vyráběla z krajky, jutového provázku a dřevěného srdíčka (také lepené tavnou pistolí). Podobně i svícny (na ty jsme si schovával lahvičky od dětské výživy). Pompoms jsme vyráběli z obyčejných ubrousků, především z IKEI. 

Suma sumárum - aneb svatba v bodech

Celkový pocit ze svatby byl nad očekávání. Na poslední chvíli jsme sehnali stany na zastřešení obrovské terasy, stan na zastřešení matriční knihy při obřadu. Svatebčané si museli přinést deštníky a pláštěnky. Vůbec jsme nevěděli, jestli máme opravdu zajištěné vše, jestli se hosté ubytují, jestli bude jídla a pití dost (tvrdé sice došlo brzy, ale shodli jsme se na tom, že to bylo v ideální čas:-)). Jestli nebudou prostoje, jestli se někdo postará o dceru atd. Nakonec ani nevíme jak to uteklo, všechno vždycky nějak dopadlo a ráno jsme se probouzeli s tím, že to byla parádní akce!

  • zásnuby v září 2016
  • místo zamluvené v únoru 2017
  • svatba v září 2017
  • Na svatbě bylo cca 135 lidí (cca 15 dětí)
  • proslovy měli tatínek a svědek ženicha
  • kytici chytil svědek ženicha (neptejte se mě proč tam stál, ale chlapi tam byli tři)
  • v deset hodin došlo tvrdé
  • v deset hodin někdo shodil reprák
  • před tím než spadl reprák nás tatínek překvapil ohňostrojem
  • o půlnoci dorazilo druhé překvápko v podobě kapely Bombarďáci 
  • spadlo asi milion kapek vody
  • první tanec jsme měli na píseň od Lou Reed –  Walk on a wild side
  • Při příchodu na obřad a po obřadu nám hrála kytara a housle – Imagine, “Alelůja” a další pecky..
  • spát jsme šli v 6 ráno
  • vystřídala jsem troje boty – converse (po obřadu byly durch), holinky na focení, zimní kotníkové po zbytek večera..
  • svatebčané nám připravili 2, nebo tři hry
  • my jsme jim připravili jako dárek špagety (nevařené), originálně balené, s věnováním
  • ráno jsme si říkali, co to bylo za jízdu..

Co bych udělala jinak

Určitě bych si nechala ušít šaty na míru. Myslím, že se to vyplatí. Cítila bych se lépe a zaplatila bych za to podobně, jako za půjčovné (při mé představě jednoduchých šatů). 

Poprosila bych cukrářku o ochutnávku. Nejsme extra kritik, ale náš dort nebyl žádná hitparáda.

Dopředu bych si zjistila, kdy daný úřad oddává a jestli mají volno.

Zjistila bych si, od kdy je možné zdobit sál. My jsme nakonec kvůli dětskému táboru, který měl v sálu večer diskotéku, začali zdobit asi v 10 a končili cca ve 2 ráno.

 

 

Doporučení

Určitě doporučuji dopředu domluvit s fotografy, co chcete fotit – je to Vaše jediná památka. 

Pokud víte o někom, kdo by Vás mohl oddat, určitě to zkuste na místním úřadu zařídit. My jsme od začátku věděli, že chceme Jirku Řeháka – je to můj bývalý třídní profesor. V roce 2012 mě přemluvil ať jedu do Rumunska, protože potřeboval doplnit školní expedici. Právě díky němu jsem Honzu poznala, a do Rumunska od té doby jezdím minimálně dvakrát za sezonu. Z Jirky se stal náš kamarád a mimo jiné je i zastupitel v Teplicích. Byl tak hodný, že oslovil úřad v Doksech, se starostkou domluvil jak bude obřad probíhat a nakonec nás opravdu oddal on. Obřad byl díky němu originální, vtipný a osobní, protože nás celkem dobře zná.

Dále bych si vůbec nedělala starosti s počasím. Nám už 14 dní dopředu předpovídali, že v ten den přijde studená fronta s deštěm. Sice jsme tomu nevěřili, nakonec se ale, přes všechnu nedůvěru v meteroology, jejich předpovědi vyplnily. Celý den lilo jak z konve a byla opravdu zima. Nicméně to na svatební atmosféře vůbec neubralo. Naopak, svatebčané se víc semkli a strávili jsme více času společně v sálu. Nemuseli jsme nikoho dokola shánět povenku. Díky zimě a s tím spojeným popíjením, byla velice brzy uvolněná nálada, což celkové atmosféře určitě také přidalo. Sice máme místo krásných fotek v lese zmoklé fotky v holinách. Ale jsme rádi, že máme takové kamarády a rodinu jaké máme, protože nám ten náš den “D” – jako Dubnovi, udělali opravdu krásný, vtipný a přesně takový jaký jsme chtěli.

Je také zbytečné se s něčím stresovat. Tím, že jsme zařizovali úplně všechno, jsme si naložili celkem dost. A spíš než stres, jsme nevěděli, jestli jsme zařídili všechno a jestli to klapne. Každopádně jsme si celou dobu říkali, že i když se něco nepovede, nebo na něco zapomeneme, všichni kdo tam budou, jsou naši blízcí a nebudou přeci řešit, že něco nevyšlo? A pravděpodobně by si toho ani nevšimli. Hlavně si ten svůj den užijte, je to sice takové klišé, ale uteče to strašně rychle!

Při vymýšlení harmonogramu dne bych se určitě zaměřila na co nejkratší prostoje. Každý je z toho otrávený, když se na něco pořád čeká. Naopak není třeba vyplňovat program do poslední minuty, svatebčané se spolu rádi pobaví, aniž by je pořád někdo tlačil do her atd. Pokud se prostojům a přejezdům nevyhnete, zařiďte alespoň nějaké občerstvení, to určitě každý ocení.

Na závěr bych chtěla říct, že svatbu sice zařizujete Vy, ale svatbu jako takovou (tím myslím atmosféru vzpomínky atd..) dělají Vaši přátelé a rodina. Alespoň my to tak bereme. A na svatbě jsme si právě potvrdili, že máme skvělé přátele a jsme rádi, že jich kolem sebe máme tolik. 

 

Komentáře

Přidat komentář

chat
Přidat komentář
keyboard_arrow_up